Vladimír Novák st.
Narozen 28. 3. 1948 v Hraničných Petrovicích – Šternberk – Olomouc
jednatel firmy KAMENOSOCHAŘSTVÍ NOVÁK s.r.o. v Tupesích.
Tvorba 1966 – 2022
Od mládí měl rád kresbu – začínal obrázky dle Josefa Lady, Mikoláše Alše … Zajímal se o dějiny a archeologii, studoval různé knihy jako např.: Starověký Řím a Starověké Řecko, vycházel z vojenských a kulturních antických poznatků. Podle těchto knih pak maloval vojáky, setníky, sloupy a jiné jednoduché kresby. Bohužel situace jeho rodiny byla materiálně velmi špatná a rodiče neměli pro jeho koníček pochopení. Museli především zabezpečovat prostředky k bydlení a k obživě.
Na ZŠ ve Starém Městě se zúčastňoval různých soutěží s obrázky tvořenými především v družině. Vychovatelky mu často radily navštěvovat LŠU v Uh. Hradišti. Problém, přes který se pan Novák jako dítě těžko přenášel, byl fakt, že často měnil třídy a školy, čímž přicházel o možnost trvalejších kamarádských vztahů se spolužáky. V první třídě byl v „Áčku“, ve druhé třídě v „Béčku“, třetí a čtvrtý ročník už navštěvoval v Tupesích, 5., 6., 7. Třídu opět ve Starém Městě a konec docházky absolvoval zase v Tupesích. Srovnat se s tímto – jak říká: *neutěšeným osudem* bylo nadlidské.
Za svého nejdůležitějšího učitele na ZŠ vždy považoval vynikajícího pedagoga pana Rudu Kubíčka mladšího, který v něm už ve 4. tř. vzbudil trvalou vášeň a lásku k modernímu umění.
Dalším skvělým učitelem pak byl akademický malíř Alois Lukášek, u kterého navštěvoval kurz v Bystřici nad Pernštejnem v letech 1963 – 1964 a jehož chodil navštěvovat do soukromého atelieru v Nedvědicích.
Odborné znalosti mu pomáhal získávat akademický sochař pan Karel Lenhart, jenž pana Nováka seznámil s malířskou tvorbou svého otce malíře Jindřicha Lenharta. Jeho ateliér pak s nadšením navštěvoval v letech 1967, 1968.
Jako zaměstnanec Jakosu se v letech 1973, 1974 opět dostal ke svému oblíbenému učiteli panu Rudovi Kubíčkovi, tentokrát na LŠU v Uherském Hradišti.
V roce 1975 se seznámil s akademickým sochařem panem Bořkem Zemanem, ak. malířem Pavlem Vavrysem, Tomášem Měšťánkem.
V oboru keramiky pak dlouhá léta spolupracoval s výtvarníkem panem Františkem Heinzem (1980 – 1990). Při práci pro MNV zavedl pan Novák v Tupesích keramickou provozovnu, kde bylo zaměstnáno 45 pracovníků.
Hojně navštěvoval /už v závěru jeho života/ malíře pana Červinku (Targus) .
Nesmrtelnými vzory pro tvorbu pana Nováka stále jsou: Vincent Van Gogh, Gauguin, V. Špála, Antonín Chittussi, Jan i Antonín Slavíček, Gustav Klimt a spousta dalších impresionistů, malířů a sochařů.
Radostí jsou panu Novákovi synové a všechna vnoučata – především syn Vladimír, který absolvoval kamenickou školu v Hořicích a vnuk Kristián – po skončení Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti studuje obor Kamenosochařství na vysoké škole v Ostravě. Jeho nejbližším plánem je akademické studium v Praze – obor sochař.
.